Je to cca 2 měsíce, co jsme se rozhodli, že přestaneme jezdit nakupovat standardní nákupy jídla do obchoďáků. Za prvé jsme oba extrémně senzitivní na „zbytečné nákupy“, tzn. vždycky jsme odjížděli s nákupem o tisícovku dražším, než jsme potřebovali, za druhé nás oba neskutečně unavovalo prodírat se mezi lidmi.
Je to cca 13 let, co jsem se začal nějak aktivněji motat kolem digitálu. Nejdřív jako vývojář, následně jako projekťák, majitel vývojářské firmy, majitel social media agentury, konzultant online marketingu, až po současnou pozici ředitele pobočky a spolumajitele velké digitální agentury zaměřené na návrh uživatelského rozhraní a research.
Během té doby jsem měl tu čest pracovat pro klienty snad ze všech možných odvětví, které vás napadnou. E-shopy, stavební firmy, FMCG, konzultantské firmy, “fachmany” jednotlivce, až po nadnárodní korporace o stovkách lidí. Nikde jinde než v našem oboru jsem ale nenarazil na tolik lidí, kteří by tak dobře rozuměli právě tomu našemu businessu.
Poslední dobou se nám ve firmě poměrně často stává, že k nám dorazí poptávka na uživatelský výzkum na web, který vypadá nově, má moderní design, je responzivní atp. Chvíli jsem přemýšlel nad tím, proč se klienti rozhodují po roce od nemalých investic pustit do redesignu celého webu. Odpověď těchto klientů je vcelku jednoduchá: “Když ono nám to prostě nefunguje.”
Celý Rock am Ring jsem poctivě zapisoval naše zápisky na Facebook, tak jsem se rozhodl je umístit všechny do jednoho postu pro pobavení a pokoukání.
Dále pokračuje zápis z deníku výpravy s názvem “Dvaja kokoti plechoví, drevom pobití”.
V neděli jsem měl zajímavý rozhovor s jedním naším klientem, který hýří pozitivní náladou na všechny strany. Dostali jsme se k zajímavému filozofickému tématu, a to je “životní štěstí”. Postupnými kroky jsme se dostali k tomu, že štěstí je vlastně stavem, který si člověk navodí ve vlastní hlavě, pokud skutečně chce.
Jak pravděpodobně někteří z vás vědí, před poměrně dlouhou dobou jsem se začal zajímat o pálivá jídla a různá extrémní dochucovadla. S klidným svědomím mohu říct, že jsem vyzkoušel asi většinu toho, co se dá u nás běžně sehnat, můj osobní „winner“ jsou omáčky od www.seminka-chilli.cz (značka Mučíto). Kromě velmi příjemné pálivosti mají totiž jednu zásadní výhodu, a to je chuť. Nejde jen o to, aby to bolelo (Da Bomb), ale aby se tím dalo skutečně dochutit jídlo.
Disclaimer: Pod pálivostí si nepředstavujte jalapenos papričku v McSendviči, ale pálivost počítanou na statisíce až miliony scovilleho jednotek.
V souvislosti s pálivostí mě dnes napadla jedna taková teorie, o kterou jsem se chtěl s vámi podělit. Jedná se o tzv. léčebné využití pálivosti.
Minulý týden jsem se trochu impulzivně rozhodl, že své drahé polovičce objednám všemi vychvalovanou elektronickou čtečku Kindle. Po krátkém boji s webem Amazonu (taky vám to přijde tak šíleně nepřehledné?!) jsem našel správnou verzi čtečky určenou pro Internation Shipping, vše zaplatil a následujících pár hodin se bavil sledováním zakázky skrze systém UPS. Tady je přepis „cestovního deníku“ objednané čtečky.
mám poslední dobou takové podivné pracovní období, tak jsem se rozhodl, že se pokusím sepsat si svůj běžný pracovní den.
budík mi běžně zvoní tak mezi 9 a 10 dopoledne. tenhle čas jsem si postupem doby nastavil schválně. dělá mi obecně problémy vstávat dříve než v 10 dopoledne, 7 ráno je pro mě doba hluboké noci, ale k tomu se dostanu později.
na základě rady svého moudřejšího kolegy jsem si minulý týden pořídil kompletní plánovací řešení od americké společnosti Franklin Covey. FC je poměrně sofistikované plánovací PAPÍROVÉ zařízení, které je luxusní už svým designovým provedením a je skutečně tím nejkvalitnějším plánovačem, na který jsem během svého života narazil.